LG G4: Když telefon ohrožuje levné kompaktní fotoaparáty

Zatímco pořádně prověřuji možnosti a vlastnosti aktuálního top telefonu společnosti LG, který nese označení G4, začal jsem se v daleko větší míře věnovat i kvalitě fotoaparátu, jelikož G4 je aktuálně jedním z nejlepších fotosmartphonů na trhu.

Běžně si u nás můžete před samotnou recenzí telefonu přečíst preview na něj. V tomhle případě jsem se rozhodl preview vynechat, respektive nahradit jej něčím lepším, co vás, čtenáře, zaujme asi mnohem více.

Již nějakou dobu aktivně testuji LG G4, což je aktuální top smartphone tohoto výrobce a mohu říct, že mě, jakožto velkého příznivce čistého Androidu, velmi překvapuje.

Nebudu rozebírat samotný telefon, to bude záležitostí recenze, kterou si budete moci tento měsíc na našem magazínu přečíst. Co bych však chtěl v tomhle mini článku rozebrat, jsou možnosti fotoaparátu. G4 je vybaven 16Mpx snímačem, trojosou optickou stabilizací a laserovým ostřením. Objektiv má světelnost f/1.8.

Kdo se o telefony aktivně zajímá, jistě ví, že je G4 aktuálně jedním z nejlepších telefonů, co se kvality fotografií týče. Krom toho, že samotný snímač a optika dokáže podat velmi solidní výsledky, umožňuje nativní aplikace pro fotoaparát i „plně“ manuální režim ovládání.

Něco takového by u telefonu čekal asi málokdo. Třešničkou na dortu je potom možnost ukládání snímků jak do JPG, tak i do RAWu, což otevírá bránu dodatečné úpravě fotek v počítači, aniž by se člověk musel trápit s již zkomprimovaným formátem.

Fotografie v JPG bez úpravy

Prvně se však podívejte, jak dokáže LG G4 kouzlit ve standardním automatickém režimu bez jakýchkoliv dalších úprav.

Když jsem viděl první fotky z tohoto telefonu, byl jsem velmi nadšený, jelikož fotí opravdu velmi dobře. Jediné, co mi trochu vadí, je poměrně agresivní odšumovací a doostřovací algoritmus, jehož stopy lze po přiblížení fotografie na 1:1 jasně vidět.

Manuální režim

Stejně jako snad už naprostá většina dnešních fotoaparátů, i LG G4 má v nativní aplikaci možnost focení v manuálním režimu. Není sice plně manuální, protože například clonu zkrátka u telefonu měnit nelze, ale i tak většinu základních možností nabídne. Můžete tak měnit ISO, rychlost uzávěrky, vyvážení bílé, korekci expozice nebo i manuálně ostřit.

Upřímně jediná situace, kde jsem manuální režim shledal využitelným, jsou večerní/noční fotky, když chcete prodloužit čas expozice a zachovat nízké ISO kvůli šumu. Ještě si lze trochu pohrát s hloubkou ostrosti, jelikož díky velmi nízkému clonovému číslu jsou občas fotky blízkých objektů velmi zajímavé.

Porovnání JPG a RAW v manuálním režimu (po úpravě)

Ukazovat vám RAW bez jakýchkoliv úprav nemá žádný smysl, jelikož k tomu jednak není určen a navíc nevypadá ani nijak pěkně. Je to zkrátka fotka bez jakéhokoliv post processu, bez aplikování různých alrgoritmů, apod. Největším problémem u RAWu je vinětace, šum a trochu i barvy.

První fotka je za dne pod mrakem, druhá naopak pozdě večer a třetí je něco jako produktovka. Fotka v JPG byla ponechána v původní kvalitě (napravo), avšak RAW jsem trochu upravil (nalevo). Přiznám se, že jsem celkem dost bojoval s barvami, které se mi, i po úpravách, zdají stále mimo a mají takový zelený nádech. Velikost jedné fotky v RAWu je 19 MB, což je o několik MB více, než u mé zrcadlovky Nikon D3100, což se však vzhledem k většímu rozlišení dalo čekat.

Pokud jste fotky prozkoumávali pozorně v originální velikosti, mohli jste si všimnout několika rozdílů. RAW neaplikuje na fotky žádné algoritmy, což se ihned projeví ve znatelně větším šumu než u JPG. Rovněž barvy jsou trochu jinde a často (nejen při mém testování) přirozenější. U JPG se naopak vše zdá ostřejší, často však až moc ostré. Může za to odšumovací a doostřovací algoritmus, který se mi u G4 zdá až moc agresivní a obzvláště u té večerní fotky to lze moc dobře vidět u jejího středu, když porovnáte listy stromů na obou stranách. Zatímco v RAWu jsou vidět úplně normálně bez výrazné ztráty detailů, pouze s trochou šumu, u JPG jsou listy jako malované olejovými barvami. Je to škoda, jelikož LG tento efekt mohlo klidně o něco zmírnit, aby fotky nepřicházely o tolik detailů.

U poslední „produktové“ fotky je největší rozdíl ve stínech, které se kvůli různým algoritmům v JPG zviditelnily, zatímco u RAWu je bílé pozadí přepáleno tak, jak by mělo být.

Účinnost HDR

Ze své Moto X jsem zvyklý, že je občas agresivita HDR režimu hodně velká a na fotkách to jde poznat často až moc. U LG G4 jsem naopak nabyl pocitu, že vliv HDR je zde jen decentní a i když je nastaven na automatiku, aktivuje se víceméně jen výjimečně. Níže se můžete podívat na porovnání tří fotografií bez (vlevo) a s HDR (vpravo).

Jsou nám takové možnosti telefonu k něčemu?

Uznávám, že nadpis je možná malinko přehnaný, ale ve své podstatě, pokud si člověk koupí telefon, jehož foťáku bude na úrovni minimálně LG G4, potom si myslím, že klidně může přestat uvažovat o koupi nějakého levného kompaktu. Samozřejmě jej nenahradí ve všem, jelikož  např. takový optický zoom zkrátka G4 a 99 % telefonů nemá. Ale určitě stojí za zvážení, zda se vyplatí utrácet dalších x tisíc za foťák.

Nyní se dostávám k asi nejkontroverznějšímu bodu a tím je manuální režim a focení do RAWu. U lepších foťáků/zrcadlovek je něco takového samozřejmostí a většinou díky tomu dokážeme dostat z fotek maximum, co lze. Má to však smysl u telefonů?

Psal jsem o tom, jak 1:1 vypadají fotky v JPG „nepěkně“ (samozřejmě v rámci mezí, jelikož G4 pořizuje jinak opravdu velmi pěkné fotky) kvůli různým algoritmům, které jsou aplikovány. Budeme si však fotky z telefonu někdy prohlížet v originální velikosti a ne jen zmenšené na rozlišení displeje telefonu, tabletu, notebooku nebo počítače? Neděláme to téměř nikdy ani u fotek z foťáku… Další myšlenky nechám již na vás, čtenářích, jak to vlastně s touto situací vidíte. Pokud na to máte nějaký názor, rozhodně napište do komentářů!

A nezapomeňte, recenze telefonu LG G4 již zanedlouho 🙂