Dnes už jen těžko potkáme na ulici někoho, kdo nevlastní mobilní telefon. Předávání informací mobilem je pro chod současného světa nezbytné a málokdo z nás si dovede představit, že ještě před pár desítkami let se lidé museli bez telefonu úplně obejít. Volání a posílání SMS nám však už dávno nestačí. Nároky na to, co takový mobil musí umět, jsou stále vyšší. Proto hned při první příležitosti, když začne zlobit, jej vyměníme za nový.
Možnost surfovat po internetu, hrát hry, instalovat aplikace nebo posílat MMS jsou jen základem, co od nového mobilu jeho majitelé očekávají. Výrobci telefonů se proto předhánějí v novinkách a technologických vymoženostech, kterými své produkty vybavují. Čím dostupnější jsou však kvalitnější telefony, tím častěji je měníme za nové. Podle odborníků je přitom průměrně sesbírán a recyklován pouze zlomek z celkového množství mobilů uvedených na trh. Například v roce 2010 bylo v České republice uvedeno na trh zhruba 1,5 milionů nových mobilních telefonů, odděleně sebráno a recyklováno z nich bylo pouze 50 až 100 tisíc, což představuje pouze 1,6 až 3,2 %,“ upozorňuje David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií.
Také snazší finanční dostupnost smartphonů nás vede k častější obnově telefonů. A důvody koupě nového telefonu jsou zjevné. Dle statistik je tou hlavní pohnutkou jejich porucha, ale jednoduše i samotná touha po novějším modelu. Zatímco na začátku byly mobilní telefony na tehdejší poměry velmi drahé a mohli si je dovolit pouze majitelé firem či vysoce postavení manažeři, dnes jsou již takřka běžně dostupným zbožím, které si může dovolit kdokoliv. Drobná závada nebo porucha nám proto neudělá čáru přes rozpočet a nový telefon si můžeme pořídit obratem ruky.
Podle aktuálních statistik se v České republice telefony, které již lidé nechtějí, nejčastěji prodávají do bazaru. Tak postupuje zhruba 35 % české populace. Podobný počet uživatelů si svůj starý mobil však ponechá a uloží ho do některého šuplíku pro případ, že by se v budoucnu mohl ještě hodit.
Do systému zpětného odběru se tak telefony dostávají v průměrném stáří osmi let. Tento věk však podle Vandrovce značně komplikuje jejich úspěšné opětovné používání. Ideální je proto takové mobily poskytovat přímo do recyklace, a to z mnoha zásadních důvodů. Při recyklaci totiž lze využít až 100 % materiálů pro výrobu nových produktů či energie. Mobilní telefon se totiž skládá zhruba ze 49 % z plastů, 34 % železa, 15 % mědi a zbytek tvoří cín, zinek či drahé kovy. V mobilu jsou zároveň obsaženy škodlivé látky, jako je arsen, nikl nebo brom, a toxické složky jako kadmium nebo olovo, které silně ohrožují životní prostředí.
Zdroj: Tisková zpráva
