Když technologie nezlepšují svět a nechceme si to připustit
V technooptimistických kruzích se drží jedna tradice – všechno nové a cool je automaticky dobré. Mezi největší favority pak patří služby a aplikace, které narušují nějaký zavedený řád. Pro ty se ujmulo ostře znějící označení disruptivní, od anglického slova disrupt, což v překladu znamená narušit. Mezi nejviditelnější představitele moderního disruptivního trendu jsou pak společnosti jako taxi-netaxislužba Uber, sharovacími fandy milované Airbnb nebo chytrá navigace Waze. Jenže řada z nich má i nezamýšlené a ne zrovna pozitivní důsledky, jakkoliv se vás jejich PR snaží přesvědčit o opaku.
Disruptivní společnosti jsou rády zobrazované jako bořiči starých struktur, zvěstovatelé nového společenského řádu stavící se zkostnatělému konzervativnímu systému. Takže ať už jsou jejich terčem taxislužby, hoteliéři nebo třeba v případě Waze policejní hlídky, příběh je vždycky stejný: inovativní proti zastaralým.
To principiálně není nic proti ničemu, k byznysu patří ostrá soutěž a rychlost kroku dnešní technologické doby je ohromná. Problém je, pokud se destruktivní efekt začne šířit i mimo přímé konkurenty a narušovány začnou být i životy lidí, kterým je nějaké Silicon Valley naprosto ukradené – tak jako se třeba děje v případě Airbnb.
Airbnb začínala jako skromná služba pár chlapíků, kteří začali přes internet pronajímat nepoužívaný pokoj. Dnes přes ni může kdokoliv inzerovat nepoužívaný dům, byt nebo i přistýlku a přivydělat si. Airbnb tak příjemně propojuje neobývaná místa s lidmi, kterým tradiční nabídka hotelů a penzionů nestačí – nezřídka je totiž v ceně třeba i informační servis člověka, který v místě žije a ceny taky nejsou špatné. Potud všechno zní jako dokonalá ukázka skvěle fungující firmy – dokud si nepřečtete, že dost možná vytlačuje původní obyvatele měst z jejich domovů.
V Los Angeles je 90 % všech příjmů Airbnb tvořeno lidmi, kteří pronajímají celé byty. Airbnb usnadňuje hromadnou transformaci původně rezidenčních apartmánů na pro turisty atraktivní ubytovací lokality a tlačí tak ceny nájemného nahoru – které si tak může dovolit čím dál míň lidí. Kauza to samozřejmě není černobílá (a je na samostatný článek), jako ilustrace toho, že disruptivní byznys může narušit i oblasti, kde to nemusí být žádoucí, stačí.
Podobně je na tom vychvalovaná autonavigace Waze. Ta má kromě spousty užitečných funkcí a vychytávek jednu, která umožňuje řidičům hlásit polohy radarů a policejních hlídek. Díky crowdsourcingu (tedy sbíráním dat od uživatelů) pak mají ve větších městech na lokalitách s vysokým počtem uživatelů řidiči možnost místa s kontrolou rychlosti objet. A zatímco milovníci technologií tvrdí, že Waze nutí řidiče jezdit obezřetněji než policie, protože v nahlášených úsecích zpomalí, je to jenom ta malá část skutečnosti. I když tvrdá data neexistují, dá se předpokládat, že řidiči sice možná úsekem kontroly projedou pomalu, ale na pro jejich peněženky bezpečných místech budou mít tendenci naopak přidat. A když dané místo prostě odjedou, navíc o to rychleji (a nebezpečněji), budou-li vědět, že jim nic nehrozí?
Lidé nadšení do technologií mají sklony nové internetové a mobilní služby nebo aplikace zbožšťovat a nekriticky obdivovat. Stačí pár nadšených blogerů, šikovná reklamní agentura a kola mediálního hypu se mohou roztočit. Stačí málo: sundat růžové digitální brýle a koukat na firmy hrozící rozbitím stávajících pořádků kritickýma očima. Konec konců, slovo disrupt má ve slovníku ještě další význam – totiž ničit.
Klobúk dole pred autorom a veľmi odvážnym a triezvym prístupom k spracovaniu článku. Skutočne už dlho som si neprečítal také triezve zamyslenie, takže za to vďaka. Navyše treba zdôrazniť určitý filozofický paradox revolučných zmien a nových spoločenských poriadkov. Všetky sa časom stanú „tými starými a skostnatenými“ a vždy prídu noví revolucionári. Nič nie je navždy, ani Lenin, ani Sovietsky Zväz, ani večná tretia ríša a ani kapitalizmus.
Aspoň u navigace Waze to je blbost. Info o kamerách se hlásí v rádiu už pěknou řádku let! Waze „pouze“ urychluje předání té informace.
Dokonce jsem už kdysi slyšel hlášku, že do těch rádií občas volají sami policajti a nahlašují fakeové radary.
Zrovna to hlášení radarů a hlídek považuji za celkem dobré. Situace: mobilní radar není nahlášen – policajti vyberou pár pokut. Radar je nahlášen – ti řidiči, kteří o nahlášené kameře vědí, zpomalí. Což je ve výsledku lepší důsledek.
Nehledě na to, že když radar hlášený není, tak (skoro) všichni na poslední chvíli dobržďují a je to mnohem nebezpečnější situace!
Máte pocit, že by pohyb policajných hliadok v meste mal byť hlásený? Možno by to zopár zlodejov a vrahov odradilo a pri tých ostatných by to mohlo mať pozitívny účinok, keď pri pokojnom úniku by možno zranili menej náhodných okoloidúcich a seba…
Bavíme se snad o mobilní navigaci určenou motoristům, ne? Znáte snad nějaký příklad, kdy byla spatřena banda lupičů jak po loupeži v bance utíkala a čučela při tom do mobilu? Nehledě na to, že neznám žádný případ organizované loupeže. Aspoň v ČR se jedná především o jedince/zoufalce. Lupičské bandy znám akorát tak z filmů.
Dobrá, když zavřu obě oči a vezmu to ad absurdum, pak máte možná s hlášením policejních hlídek pravdu. Ale za přínos hlášených radarů si stojím za svým! 😉