Přes 150 milionů uživatelů, růst o 23 % za rok 2013 a sedmá nejpopulárnější sociální síť. To všechno je Instagram. Jaké trendy na něm můžeme pozorovat a kam se ubírá?
Dobře si vzpomínám na nadšení, které před pár lety vyvolala nová, nezávislá fotografická sociální síť. Kromě pohodlného sdílení snímků nabízela také filtry imitující vzhled starých fotografií – a téměř okamžitě se v jistých kruzích stala must-have záležitostí. To se psal rok 2011. Od té doby se mnohé změnilo. Přišla verze pro Android a mnohými obávaná funkce pro nahrávání videí. Spolu s technologickými změnami se ale také proměnilo vnímání samotného Instagramu.
Jaké jsou tedy trendy, které můžeme ve světě Instagramu pozorovat?
Čím dál víc profesionálů
Když Instagram začal, byl považován za hračku. Za síť, na které zkrátka „velcí“ fotografové nemají co dělat. Kdo by odcházel z dospěláckého Flickru do vod nekvalitních autoportrétů ze zkušebních kabinek a fair trade káv s retro filtrem? To se ale mění, protože profesionálů na Instagramu přibývá. A dělí se do dvou skupin.
Ti první ho používají jen jako další kanál pro prezentaci své práce, zkrátka jako obdobu tradičních „velkých“ fotografických sítí. V jejich timeline najdete především důsledně upravené snímky ze zrcadlovek, případně promíchané s momentkami ze života. „Postupně jsem se Instagram naučil používat jako fotografickou kroniku svých cest. Beru ho jako zajímavou zpětnou vazbu pro svojí tvorbu,“ říká cestoval a profesionální fotograf Jan Březina.
Pak tu jsou lidé, kteří začali Instagram používat jako primární nástroj pro normální práci. Za všechny jmenujme fotožurnalistu Benjamina Lowyho, který s pomocí iPhonu a Instagramové estetiky zachytil třeba Lybijský konflikt. Ben Lowy dokázal snímek pořízený mobilem dostat dokonce až na titulku prestižního časopisu Time. A trend napovídá, že se to bude dít víc a víc.
Mezi oběma směry pak stojí profíci, kteří Instagram používají jako doplněk svého portfolia. Typickým představitelem této skupiny je známý fotograf Jan Šibík, který kromě velkých fotoreportáží aktivně využívá právě Instagram a přidává na něj momentky z ulic. Podle jeho vlastních slov jde o odreagování a snahu nezůstat pozadu za vývojem. Profesionálů zkrátka najdeme na Instagramu čím dál víc. A nutno dodat, že pro vizuální kvalitu této sítě jsou jednoznačným přínosem.
Umělecký potenciál
Protože umělci rádi hledají nové způsoby (resp. média), v rámci kterých se mohou vyjádřit, můžeme v posledních letech sledovat jeden trend: využívání nových technologií a služeb právě pro uměleckou tvorbu. Po projektech pracujících se Street View nebo Google Earth se pozornost umělců zaměřila i na Instagram.
V prosinci se v pražské galerii Kvalitář konala první česká výstava zaměřená čistě na fotografie z Instagramu. Vystavovaná díla, vyfocená různými telefony od Apple iPhonu po třeba HTC Evo 3D, byla všechna publikována právě na instagramových účtech autorů a vykazovala znaky specifické pro tuto sociální síť – čtvercový formát a masivní, do retra laděná, digitální editace.
Jestliže považujeme éru mobilů s fotoaparáty s rozlišením 640×480 pixelů za dobu skutečných pionýrů umělecké mobilní fotografie, v současnosti zažíváme její boom. Vznikají weby zaměřené na mobilní fotografii, známý mobilní fotograf Tomáš Tesař pořádá výstavy v Národní technické knihovně a začínají vycházet i časopisy zaměřené přímo na instagramovou fotografii.
A jedním z jednotících prvků je patrná inspirace retro estetikou, kterou zpopuplarizoval právě Instagram.
Růst ekosystému
Instagram už dávno netvoří jediná aplikace. Jistě, původní Instagram stále používáme pro nahrávání fotek, čím dál víc jich ale upravujeme jinde – třeba v momentálně velmi populární VSCO Cam. Se službami jako Vyvolej.to si necháváme fotky z Instagramu tisknout, přes Square InstaPic přidáváme obdélníkovým snímkům okraje, aby se vešly do čtverce, a pomocí Statigramu kreslíme grafy shrnující statistiky našeho účtu.
Kdo chce spokojí se se základní sadou 19 filtrů, kdo si chce zaexperimentovat víc, může sáhnout po ohromném množství aplikací druhých stran. Instagram se tak v řadě případů stává už jen branou do sociální sítě, do které nahráváme jinde upravené fotky. Je ale pravděpodobné, že bez něj by tolik našich fotek nevypadalo jako z Oolaroidu.
Instagramu se tak nevyhnul trend typický pro sítě vzešlé z webu 2.0 – vznik rozsáhlého ekosystému doplňkových služeb a aplikací, které suplují nedostatky oficiálních řešení. To totiž i přes neustávající vývoj stále není ideální – ani v mobilní, ani ve webové verzi.
Co bude dál?
Předpovědi jsou ve světě technologií vždycky ošemetná věc, přesto je velmi pravděpodobné, že se v nejbližších letech se Instagramu nezbavíme. V září minulého roku ho používalo přes 150 milionů uživatelů a s úspěchem lze očekávat další nárůst. Instagram se zkrátka stává tou aplikací, kterou pomalu na telefonu používá každý. A bude rozhodně zajímavé pozorovat, co s ním bude dál.
