Komentář: Davový lynč v křemíkové době

Vypadá to, že spolu s Webem 2.0 se vrátila i jedna z praktik necivilizovaného světa.

Česká republika si stále uchovává jednu vlastnost – trendy k nám přicházejí zpravidla se zpožděním. V technologicko-společenském světě jsou pro nás největším vzorem Spojené státy, přičemž novinky vzniklé za Atlantikem u nás nacházejí ohlas typicky až po několika letech. Tento fakt přitom není třeba chápat a priori negativně – časový posun nám totiž dává jedinečnou příležitost reflektovat změny, které se na západě dějí, dřív než k nám přijdou. A takovou příležitostí k zamyšlení je dění okolo zastřeleného lva Cecila.

Připomeňme si to: americký zubař Walter Palmer zaplatil 54 tisíc dolarů za to, aby mohl v chráněné Zimbabwské rezervaci nelegálně zastřelit lva pustinného. Z pytláckého výletu si odvezl kůži lva Cecila, známého a populárního po celé Africe. To je odsouzeníhodné, trestuhodné a prostě obecně špatné. Zabíjet vymírající a chráněné druhy pro vlastní potěšení může jen někdo bez špetky úcty k přírodě, na čemž se ostatně snad skoro celá internetová obec shodla a Palmerovo konání odsoudila. Potud v pořádku. Ve Spojených státech ale věc měla poněkud ostřejší dohru.

Palmerovým odpůrcům se podařilo vyvolat něco, co se nápadně podobná davovému lynči. S tím jemným rozdílem, že tenhle byl svolán a odehrával se do velké části prostřednictvím sociálních sítí a internetu – a jeho aktéři při něm využili možnosti celosvětové sítě v plné míře. Aktivistům se pomocí vyhledávačů podařilo zjistit osobní údaje o Palmerovi a jeho rodině, na Yelpu (sociální síti, kde lidé hodnotí navštívené podniky) zase zcela zničili reputaci jeho zubařské ordinace. Objevila se facebooková stránka „Shame Lion Killer Dr Walter Palmer and River Bluff Dental“ (volně přeloženo jako „Zostuďme zabijáka lvů doktora Waltera Palmera a River Bluff Dental“), rozezlenému davu internetových uživatelů se dokonce podařilo odstranit profily Cecilova vraha z profesionálních lékařských sítí. Výhružné příspěvky na Palmerových profilech a stránce jeho ordinace nemohly chybět.

„Shnij v pekle!“ říká nápis, který se brzy objevil přilepený na dveřích River Bluff Dental. Palmerova praxe je od začátku internetového lynče mimo provoz a na vstupních schůdcích se kupí plyšoví lvi a výhružné cedulky přibývají. A to všechno přestože Palmer se za zabití Cecila omluvil a především přestože řádný soud ho teprve čeká. Jestli je totiž pro davový lynč něco typického, má zpravidla jasno mnohem dřív, než zavedený justiční systém. Samozřejmě, tohle nejsou tendence, kterým by internet dal vzniknout – spíš je v nevídaných formách zesiluje. Sociální sítě nespojují jen vzdálené příbuzné, ale taky ty, kteří se pod vlajkou spravedlivého boje neštítí ničit lidem život. O tom, jaký trest si Palmer zaslouží, by totiž měly rozhodnout soudy a nikoliv anonymní internetový dav.

Nechápejte mě špatně – toto není obhajoba Waltera Palmera ani jeho činu. Je to jen zhrození z toho, jaké prostředky dává internetová doba do rukou těm, kteří se ve svém spravedlivém boji nezastaví skoro před ničím. Max Fischer ve svém textu pro Vox správně poukazuje na nebezpečí nadřazování davové spravedlnosti nad formální. „Pokud jste pytlák těsně před branami toho nejhoršího nelegálního lovu, z případu Cecila byste si mohli odnést následující: pytlačení je v pořádku, dokud nezabíjíte zvířata, která by mohla být na sociálních sítích populární,“ píše Fischer. Poukazuje také na nevinné členy Palmerovy rodiny a jeho zaměstnance, kteří byli do antikampaně taky zapleteni a jejichž živobytí může být kvůli aktivistům ohroženo. Blahosklonnost jednoho a půl tisíce uživatelů Redditu, kteří se shodli, že „pro Palmerovy zaměstnance by bylo lepší, kdyby šli pracovat jinam“, je pak jen špičkou ledovce.

Sečteno a podtrženo: náhodnost, se kterou si internetový dav vybírá své oběti, je zarážející. Samozřejmě, Američané jsou už tradičně sociálně bojovnější a aktivističtější než Češi, přesto se vyplatí být na pozoru. Svého Waltera Palmera dost možná můžeme nalézt překvapivě rychle.