Dračí dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček


Dračí dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček

Dnešní článek rozhodně nevzešel z pera nějakého milovníka dronů. Na tuto oblast jsem vždy pohlížel s maximální nedůvěrou. Jako milovník letadel se cítím nesvůj vždy, když někdo dokáže s něčím až příliš snadno vzlétnout. Dron Visuo XS809S za dva tisíce je taky taková jednoduchá a divoká hračka, se kterou se můžete venku do sytosti vyřádit.

Od lovců mamutů po současnost

Sen létat bude s velkou pravděpodobností starý jako lidstvo samo. Již homo sapiens si při zuřivém útěku před neuloveným mamutem zcela jistě přál mít alespoň na pár minut křídla.

Jeden velký člověk, Ital Leonardo Da Vinci, mimo jiné rozvíjel koncepci stroje, který by máváním křídel umožnil člověku vzlétnout. Nepovedlo se to ani jemu, ani lidem před ním. Ptáci díky svým mohutným svalům, lehkým dutým kostem a schopnosti neustále optimálně měnit geometrii křídla dokáží pracovat se vzduchem mnohem lépe, než v renesanci dokázal jakýkoliv člověk. Tudy tedy cesta nevedla.

Uběhlo pár dalších stovek let, kdy si nějací moudří lidé všimli, že jiný velký člověk, Řek Archimédes, měl s tím vytlačováním tekutin pravdu. Dva francouzští bratři koncem 18. století sice experimentovali nejdříve s padáky, ale následoval již světově známý pokus s předchůdcem horkovzdušných balónů. Právě létající stroj známý jako Montgolfiéra nese jejich jméno. Jednalo se o první použitelný horkovzdušný balón, který umožnil nejdříve zvířatům a záhy i člověku vzlétnout. Záhy následují vodíkové balóny a o sto let později s mohutným rozvojem aerodynamiky i snaha dostat nahoru něco, co bude těžší (raději bychom měli říci hustější) než vzduch. Tím se lidstvo, a hlavně pánové jako Otto Lilienthal, snažili vzdát Archimédem popsaného principu a významně rozšířit své možnosti. Popravdě řečeno zrovna Otto Lilienthalovi, jakkoliv se jedná o jednu z největších ikon dějin létání, jeho experimenty úplně extra velké štěstí nepřinesly. Zabil se v roce 1896 při testu svého nejnovějšího kluzáku. Nicméně Otto svůj osud bral celkem sportovně, neboť umíraje ještě svému bratrovi řekl: „Opfer müssen gebracht werden“ – „Oběti musejí být položeny“. Tomu já říkám Mít koule.

K veleslavným bratřím Wrightům nám zbývalo už jen pár let. Základy aerodynamiky byly známé. První aviatici věděli, jak funguje křídlo a co od něj zhruba čekat. A také věděli, že potřebují rychlost. A věděli, že čím více kilogramů chtějí k nebi vynést, tím ta rychlost bude vyšší. Parní motory byly v té době sice již velmi výkonné, ale zároveň těžké. Posloužil místo něj lehký benzinový motorek ze šicího stroje, který po několika pokusech zvedl stroj jménem Flyer 1 k nebi. No, ve skutečnosti sotva pár desítek centimetrů nad zem, ale to nevadí. Vzduch byl dobyt. O nějakých deset let později se lidstvo mohlo s pomocí letadel zabíjet efektivněji než kdy předtím, a tak se nám kruh jménem Homo Sapiens uzavřel.

Benzin? Drahé a složité

Dokud světu létání vládly spalovací motory, bylo jeho rozšíření mezi plebejce velmi limitované. Jasně, letečtí modeláři si hrají s RC letadélky i vrtulníčky již desítky let. Dlouhou dobu to ale obnášelo desetitisícové počáteční investice (v době, kdy mzdy desetitisícové nebyly) a nutnost naučit se ta letadla nejen pilotovat, ale hlavně je opravovat. Na internetu je ostatně bezpočet videí, kde v praxi vidíme, jak snadné je podobný model rozmetat o zem.

Elektromotor je v porovnání s tím spalovacím velmi jednoduché a levné zařízení. Umíme jej miniaturizovat, přesně ovládat, nevyžaduje nijak složitou údržbu a má parádní provozní vlastnosti. Škoda jen, že nedokážeme efektivněji skladovat elektřinu. Ale i to je dnes díky lithiovým bateriím přeci jen o dost jednodušší než dříve. Jakmile jsme navíc jako lidstvo dokázali miniaturizovat a zlevnit náhražku gyroskopických stabilizátorů, tak se naše možnosti rozšířily a vznik dronů tak byl jen otázkou času. Dnes dokážeme (v Číně) postavit doslova za pár desítek korun dálkově řízený stroj, který dokáže ovládat cvičená opice a se kterým si dokážeme užít nějakou tu srandu.

Obsah balení

Elegantní černá krabice, uvnitř dron Visuo XS809S s výklopnými motory, ovladač, tři baterie, ochranné rámy na vrtule + čtvero náhradních vrtulí, USB nabíječka a snad až příliš stručný manuál. Není toho mnoho, ale právě třeba hned ta trojice baterií mě velmi mile potěšila.

Matný černý plast se zlatými doplňky působí v celku luxusním dojmem. Tvar se mi jeví jako účelný, byť je vidět snaha designérů používat spíše hrany a samoúčelné prolisy než, dejme tomu letectví bližší, obliny. Osobně preferuji spíše funkční eleganci, ale jak jsem již naznačil, vizuální zpracování je zdařilé. Snad až na tu nálepku v přední části. Na tyto žraločí zuby ala P40 „Kittyhawk“ ale budeme nahlížet s ironií a nadhledem sobě vlastním :). Jsou mimochodem lehce podsvícené.

Dílenské zpracování odpovídá ceně. Jasně, není to kousek za 40 tisíc, ale nepozoroval jsem nějaké ohnuté listy vrtulí, nebo deformace ovlivňující mechanickou či aerodynamickou stránku věci. Samotné otevření motorových konzolí do pracovní polohy je pevné a necítím z něj žádné vůle. Ložiska zkontrolovat nedokážeme, ale ani nějaký divný hluk, ani vibrace jsem nepozoroval. Co se ale „strojírenské“ krásy týče, tak v detailech je to slabší. Lícování jakž takž, otřepy plus mínus, sem tam nějaká hrana, která by si zasloužila srazit. Při detailním zkoumání ani na okamžik nezapomenete, že máte v rukách levnou hračku, a ne nějaké poloprofesionální řešení.

Pod konzolemi nalezla svá místa červená (zadní) a zelená (přední) poziční světla. To je mimochodem velmi praktické zvláště pro blbnutí při létání na dohledovou vzdálenost. V přední části se nachází objektiv kamery (manuálně sklopný) a v prostřední slot na MicroSD kartu pro uchování fotografií, či filmového záznamu.

Ovladač připomíná klasický gamepad. Dvojice mini-joysticků je doplněna křížovým ovladačem (slouží k vyvážení) a ještě několika dalšími tlačítky sloužícími například pro změnu maximální rychlosti, nebo k automatickému vzletu či přistání.

Předletová příprava

Každý reálný pilot ví, že před letem musí provést přípravu. A pokud má létání a život rád, tak je nanejvýš vhodné ji příliš nešidit. I v případě takové „blbé“ hračky mějte na mysli, že s ní můžete vylétnout stovky metrů vysoko, že její hmotnost není nulová a že člověk, kterého s ní trefíte, nemusí být nutně váš úhlavní nepřítel.

To je vlastně také důvod mé přirozené averze vůči dronům. Každý si ho koupí z první výplaty. Do vzduchu s ním vzlétne cvičená opice a pak už je jen na ní, jestli se rozmázne o trs banánů, o čelní sklo tahače, nebo vlétne do drátů vysokého napětí. Mé létání s reálnými letadly v posledních letech pravidelně ztroskotává na nedostatku peněz. Stále ale mám v živé paměti, jak jsem naháněl blbečka s jakýmsi drono-drakem, který považoval za ideální nápad si s ním hrát přímo v ose našeho letiště. A pak se ještě divil, že ho odtamtud ženu svinským krokem. Paradoxně přítomnost šmírovací kamery mi nevadí zdaleka tolik, jako fakt, že je až příliš snadné s dronem do něčeho napálit.

Ale zpátky ke zkoumanému. Každá z baterií se může nabíjet cca 5 hodin. Jakmile je nabitá, přestane blikat notifikační dioda v jednoduché nabíječce. Baterii umístíte do polohy žihadla (= do dronova zadečku), rozevřete nosníky motorů, zapnete vypínač a… no a jdete si do krámu koupit tři tužkové baterie, které samozřejmě jako na potvoru doma nemáte a které potřebujete do dálkového ovladače.

Take-off

Spárování probíhá po zapnutí dronu Visuo XS809S a vysílačky pohybem levého joysticku vpřed a vzad. Následně vyklopíte oba joysticky dolů od sebe, čímž dojde ke kalibraci senzorů. Nyní můžeme směle nastartovat motory. Ty spustíme pohybem joysticků dolů a k sobě. Pokud se na to necítíte, vzlétnete příslušným tlačítkem. Pokud cítíte, tak prostě jen zatopíte levou páčkou pod kotlem, intenzita bzukotu zesílí a plasťák se vesele vznese. Z počátku je vhodné stroj zvednout jen do malé výšky a sledovat, zda se někam „nesune“. Pokud ano (pokud jste například vzlétali z nakloněné plochy), tak můžete jeho pohyb doladit, resp. ustálit, pomocí trimovacího kříže.

Levou rukou (palcem) ovládáte stoupání, klesání a pohyb v horizontální rovině. Pravou pak let vpřed, vzad a do stran. Kombinací všech řídicích prvků dohromady dosáhnete v celku hezkého a dospělého letového projevu. Během vylétání první baterky si na drona zvyknete a budete jej řídit (doufejme) celkem bezpečně. Stiskem jednoho z tlačítek můžete dron nechat automaticky vrátit na základnu, stiskem dalšího se přepne do jistého compass módu, jehož funkci jsem nejen nenašel popsanou, ale ani při testu jsem nepochopil, co se na ovládání změnilo.

Přestože to není úplný drobeček, jedná se o celkem živou a obratnou hračku. Rozhodně živější, obratnější a zábavnější, než je dospělý dron Phantom 4, kterého jsem si osahal před časem. Stiskem jednoho z tlačítek můžete nechat Visuo XS809S udělat ve zlomku vteřiny efektní přemet, ale mnohem zábavnější je jej vodit v manuálním módu a třeba manévrovat mezi stromy, nebo hardcore piloti mezi krtinami.

Přistání je primitivní záležitost, kdy buď můžete stisknout tlačítko a stroj přistane sám v místě, kde se právě nachází, nebo sednete manuálně, což je sice komplikovanější, ale samozřejmě větší zábava.

Kamera a spojení s mobilem

Visuo XS809S jsem testoval v interiérech (na to se kvůli svým rozměrům vážně moc nehodí) i v exteriérech. Zjistil jsem, že rámové ochrany vrtulových listů jsou sice efektní, ale ne efektivní. Po dvou škrtnutích se rám nejdříve ohnul a následně odpadl. Pokud ale budete létat tam, kde máte a nebude tak v jednom kuse hrozit kolize s čímkoliv, tak nemusíte mít strach létat bez rámů.

Váš létací kamarád vám bude neustále dokazovat, že není nijak extrémně sofistikovaný. Vítr jej bude unášet pryč, prudší pohyb s ním klidně mrskne do blízkého stromu. Zmíněným Phantomem 4 mohla projít bouře, ale stále se držel na místě jak přibitý. Trimování není při divočejším létání nezbytné, ale pokud si chcete dát nějaký challenge v přesném létání, tak naopak budete dovažovat výkon vrtulí neustále.

Zahrada souseda Michala

Za skutečnou nevýhodu ale považuji naprosto nepředvídatelné ztráty signálu. Phantom vám při ztrátě signálu nejdříve nastoupá do přednastavené výšky a pak se vrátí na místo vzletu. Tenhle jouda nejdřív nevěřícně visí na místě, přičemž se nechá unášet větrem neznámo kam. A když mu dojde fantasie, tak přistane. No a přistane kam? Třeba půl metru od jezírka velkolepé zahrady našeho souseda Michala. Naštěstí byl Michal doma. Měl jsem na mobilu ještě obrázek, který Visuo XS809S viděl krátce před sestupem. Dle něj jsme odhadli místo. Když jsme se přiblížili, dostali jsme další obrázek ukazující nějakou rostlinku a broučka. Michal nastavil azimut našich kroků a plastového joudu našel ležet právě asi tak půl metru od katastrofy jménem voda. Michale, ještě jednou díky! 🙂

Blbé je, že někdy se v pohodě vzdálíte na 100 metrů a jindy ztratíte i za při přímé dohlednosti signál na poloviční vzdálenost. Netuším, jestli to byla vada konkrétního kusu, ale pravdou je, že řada kutilů na YouTube posílá videa s úpravou anténního systému. Úprava by neměla být složitá, jedná se o klasickou 2,4 GHz WiFi a tito letci využívají klasických antén z domácích routerů. Podobně si kutilové pomáhají i montáží baterií s vyšší kapacitou. Jednou z výhod tohoto dronu je, že má dostatek síly pro vyvezení menšího nákladu.

Kamera a spojení s mobilem

Dron se dá pořídit s různými kamerami – nejlevnější má VGA kameru se 480p, dražší má HD rozlišení se 720p a nejdražší má 720p se širokým záběrem.

Spojení s mobilem je funkční, ale aplikace samotná je taková trochu na houby. Na co mi je, že můžu drona řídit na dotykovém displeji, když bych spíš potřeboval vidět informaci o kvalitě signálu, nějaké varování o jeho ztrátě, zbývající kapacitu baterky a ideálně i letové údaje? Aplikace funguje pod Androidem a iOS.  Pokud máte stále ještě Windows Phone, jako já, pak si půjčte Apple od ségry…jako já.

Kamerka je skutečně velmi jednoduchá a jí reprodukovaný obraz i na nejvyšším modelu nekvalitní. Odpovídá 10 let starým mobilním telefonům a je tak zcela nesrovnatelná s tím, co dokáže Phantom. Jenže Phantom také stojí patnáctkrát více. Úhel snímání kamery nelze za letu měnit, nastavíte jej pouze na zemi. Na tomto videu z YouTube výsledek sami vidíte. Já bohužel nenašel jedinou kartu SD, abych vám zprostředkoval snímky naší nebo Michalovy zahrady, tak použiji materiál natočený jedním z YouTuberů

Jaké má Visuo XS809S vlastně parametry? Dostup a dolet jsem změřit nedokázal. Problémy se signálem u mnou testovaného kousku přicházely od 50 do 100 m a jen díky velkému štěstí a ochotnému Michalovi si může s tímhle dronem po mně zalétat i Vašek Vlček. Doba letu na jednu nabitou baterii se dle vyjádření uživatelů pohybuje od 8 do 20 minut. V mém případě to bylo nějakých 10+, ale přistával jsem preventivně dříve, než to zkolabovalo samo. K mírně rychlejšímu vybíjení vede i létání vysokou rychlostí (přepínačem volíte limit 25, 50 a 100 %).

Fajn hračka za pár kaček

Můj názor na drony se nezměnil. Pořád jsem přesvědčený, že bez nějakého solidního výcviku a ideálně licence se jedná o potenciálně až příliš nebezpečná zařízení. Když jste ale dostatečně zodpovědní, můžete rizika eliminovat. Nelétat nad zastavěné oblasti, nelétat nad lidmi, nelétat nad auty a vyhýbat se jakýmkoliv letadlům. Nejvíce těm, která zrovna řídím já :).

Pokud si ale jdete s joudou zablbnout někam na hřiště, nebudete se obtěžovat mobilem, budete si létat jen tak na vizuál a vaším cílem bude plašit veverky a krtky, pak přiznávám, že mě létání bavilo. Pořídit můžete různé verze podle počtu dodávaných akumulátorů a osazené kamery zhruba v cenovém rozpětí nějakých 52–75 dolarů, což by při dodávce z Číny a připočtení DPH a nákladů na celní řízení u pošty dělalo něco kolem 1600–2200 korun s daní. Testovaný dron je momentálně na Tomtop v akci limitované stovkou prodaných kusů, takže i s nejvyšší výbavou v podobě širokoúhlé kamery se 720p a třemi bateriemi vychází na 62 dolarů (se vším všudy by vás to tedy mělo stát kolem 1900 korun).

Levná sranda

Je to tedy zážitek doslova za pár korun, kdy po pár desítkách minut budete pevní v kramflecích.

Je ovšem otázka, jak dlouho vás poletování (a zvláště pak bezpečné poletování) bude bavit. Já i toho fantastického Phantoma 4 odevzdal po půlhodině s tím, že je to hezké, ale už to pro dnešek stačilo. Řízení létajícího draka Visuo XS809S mě ale bavilo mnohem více. Musel jsem mnohem více přemýšlet a řídit citlivěji než u totálně blbuvzdorného Phantoma. Cítil jsem, že je to hodně na mě a málo na blackboxech samoregulačních systémů. Překvapivě zábavné řekl bych. A dokonce bych i řekl, že ačkoliv je vidět, že se na mnoha místech šetřilo, tak to bylo tam, kde to na funkci tak nějak nemá vliv. Inženýři, kteří za tím stojí, odvedli moc pěknou práci.

Takže vlastně jo: Máte-li přebytečné cca dva tisíce korun a máte-li chuť si pořídit zábavného létajícího drona, tak tohle není špatná volba 🙂

VISUO XS809S
KLADY + – ZÁPORY
Vynikající poměr ceny a výkonu Horší dílenské zpracování
Samotné létání je zábavné a přitom nenáročné Ztráty signálu a chování při nich
Agilní & rozumně rychlý Nekvalitní kamera
Solidní výdrž baterky
Orientační cena: 53–74 dolarů (1600–2200 korun s DPH)

Za zapůjčení děkujeme společnosti Tomtop

www.tomtop.com

www.tomtop.com

The following two tabs change content below.

Jan "Fucida" Schrenk

Latest posts by Jan "Fucida" Schrenk (see all)




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Pocket
1Shares
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.