Téměř polovina populace vlastní chytrý mobilní telefon nebo tablet. Valná většina z nich přitom neodolá ani jednoduchým útokům zločinných hackerů. Neopatrným uživatelům hrozí vytunelování peněz, vydírání, zcizení identity či zablokování přístupu k osobním datům na Facebooku či Twitteru.
(toto je komerční sdělení. svetaplikaci.tyden.cz neovlivňuje jeho obsah a není jeho autorem)
Bezpečnost tuzemských domácností i firem začíná ohrožovat nový fenomén: nezabezpečené tablety a chytré mobilní telefony. Zatímco stolní počítače a notebooky disponují alespoň základní ochranou, v případě chytrých telefonů a mobilů tomu je naopak: „Mobilní zařízení obvykle neobsahují ani elementární ochranu před viry a zákeřným škodlivým softwarem – tzv. malwarem. Data uživatelé obvykle nešifrují ani nechrání silnými hesly, pravidelné zálohování je výjimkou. Přitom mobilní zařízení jsou využívána častěji než počítač,“ varuje Jiří Palyza, ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu (NCBI).
V případě útoku zákeřného škodlivého softwaru či zcizení mobilního zařízení hrozí i běžným domácím uživatelům vysoké škody: „Hodnota digitálních dat může snadno převýšit hodnotu zcizitelného vybavení bytu. Vytunelování bankovního účtu, vydírání choulostivými fotografiemi či zablokování přístupu k osobním účtům na Facebooku či Twitteru může řádově vyjít na desítky i stovky tisíc korun. Přitom šance na chycení digitálního zloděje je mizivá,“ varuje Ivan Janoušek, soudní znalec v oblasti informačních technologií ze znaleckého ústavu APOGEO Esteem.
Lidé totiž na mobilních zařízeních uchovávají mnohdy více osobních dat než v osobním počítači. „Veškeré kontakty, soukromá i firemní data, hesla, fotografie, přístup k bankovnictví, privátní i soukromá korespondence. Navíc pomocí těchto přístrojů řada uživatelů přistupuje i do firemních systémů a databází. Například pracovní e-mail má v chytrém mobilu téměř každý zaměstnanec,“ upozorňuje soudní znalec Ivan Janoušek.
Podle zjištění APOGEO Esteem přitom mobilní zařízení používané ve firmě dostatečně chrání jen 5–10 % společností. V případě domácích uživatelů je situace obdobná: „Zhruba 10 % uživatelů používá nějakou formu ochrany proti virům a malwaru. Rovněž data si šifruje a pravidelně zálohuje zhruba jen desetina uživatelů,“ konstatuje Lukáš Pelc, senior technik společnosti ServisNaklik.cz, která zajišťuje servis výpočetní techniky domácím uživatelům.
Mobily a tablety jsou snadno zpeněžitelnou kořistí
Podle nejnovějšího výzkumu Media projekt v Česku používá mobil nebo tablet 41,7 % populace, tedy 3,7 milionu obyvatel*. To je podle Národního centra bezpečnějšího internetu pro podvodníky již dostatečné lákadlo, aby realizovali sofistikovanější útoky. Zatím se totiž viry a malware na mobilních zařízeních šíří pomaleji než na stolních počítačích, ale začínají se objevovat i poměrně nebezpečné útoky. „Po instalaci malwaru se uživateli například začnou nepozorovaně odesílat z telefonu SMS zprávy na drahé placené linky,“ dodává Jiří Palyza z NCBI.
Nová generace malwaru a virů se nezaměřuje na smazání dat, ale hlavně na převzetí kontroly zařízení a jeho zneužití. „Ve většině případů se viry či malware snažily uživatele přimět k platbě pod výhrůžkou pokuty od policie nebo jiné záminky. Často vir zablokuje počítač a neznalý uživatel ho neumí obnovit a nechá ho přeinstalovat, čímž nepřímo o všechna data přijde,“ popisuje běžnou praxi Lukáš Pelc z firmy ServisNaklik.cz.
Těmito útoky mohou být uživatelé okradeni o stovky či tisíce korun měsíčně. Je ale jen otázkou času, než nějaká zločinecká organizace na tato zařízení podnikne masivní útok. „Útočníci budou pravděpodobně vyzývat k instalaci podvodného zákeřného softwaru, jehož účelem bude podvodně získat hesla a přístup k bankovním účtům ovládaným z mobilního zařízení,“ varuje Ivan Janoušek.
Uživatelé si svá mobilní zařízení mohou chránit velmi podobně jako osobní počítač. „Samozřejmostí by měla být instalace zabezpečovacího softwaru a vyvarování se nebezpečného chování, jakým je například instalace neznámých aplikací, přílišná důvěřivost či volba jednoduchých hesel,“ doporučuj Jiří Palyza z NCBI.
Digitální vydírání je novou bezpečnostní hrozbou
Nehrozí pouze sofistikované útoky, ale i různé formy on-line vydírání. Mobilní zařízení lidé běžně využívají pro osobní a někdy i velmi intimní komunikaci. „Řada uživatelů používá fotoaparát v mobilu namísto klasického. Mnozí se neváhají fotit i ve velmi diskrétních či intimních momentech, tyto fotky mohou být zneužity k vydírání. To se týká nejen domácích uživatelů, ale i firemních. Zejména společensky vysoce postavené osoby pak mohou být snadno vydíratelné,“ čerpá ze své praxe soudní znalec Ivan Janoušek.
Vyděrači navíc nemusí disponovat choulostivými fotografiemi. Stačí, aby zcizili nezálohovaná data, například fotografie, o které nechtějí majitelé mobilu či tabletu přijít. Řada uživatelů si hodnotu informací uvědomí až v okamžiku ztráty a pro záchranu dat jsou ochotni udělat téměř cokoli: „Tedy i vyděračům zaplatit a nechat se i jinak vydírat. Lidé přistupují ke své digitální identitě mnohdy velmi lehkovážně a dělají věci, které by mimo digitální svět nikdy neudělali. Ledabylost může mít v případě zneužití či ukradení identity katastrofální důsledky,“ varuje Jiří Palyza z NCBI.
Se ztrátou mobilního zařízení totiž uživatelé obvykle ztratí i přístup k oblíbeným komunikačním systémům typu Facebook, Twitter nebo přístupy k firemním systémům, minimálně e-mailu. „Podvodníkům pak stačí jen pár hodin na zcizení identity a zablokování přístupu ke službám. Jejich odblokování je náročné a třeba i několik dní nemůže okradený majitel služby využívat. Během této doby se však může zloděj vydávat za dotyčnou osobu a způsobit jí značné škody,“ uzavírá soudní znalec Ivan Janoušek.
