Podle zprávy Kaspersky Lab kyberzločinci v roce 2015 i nadále ve velkém množství rozesílali falešné e-maily z mobilních zařízení a oznámení z aplikací obsahující malware nebo reklamní sdělení. Jejich nová taktika však využívala podvodníků, kteří šířili malware v podobě .apk (instalačních souborů Android aplikací) a .jar (zazipovaných souborů obsahujících program Java).
Kromě toho ukryli mobilního šifrovacího trojského koně do souboru, který obsahoval aktualizace pro Flash Player. Po spuštění malware zašifroval obrázky, dokumenty a video soubory uložené na mobilním zařízení, a jeho uživateli odeslal zprávu vyzývající k zaplacení poplatku, aby mohly být soubory opět dešifrovány.
Ze zprávy bezpečnostní firmy dále vyplývá, že v uplynulém roce zůstaly největším zdrojem spamů USA (15,2 %), dále pak Rusko (6,15 %) a na třetím místě vystřídal Čínu Vietnam (6,12 %). Naopak největší obětí se stalo Německo s 19,06 % všech spamových útoků, což je oproti roku 2014 nárůst o 9,84 %, následované Brazílií s 7,64 %, kde se jedná o nárůst 4,09 % a posun ze šestého místa oproti roku 2014. Na třetí místo z původního osmého se pak posunulo Rusko (nárůst o 3,06 %) s 6,03 % všech spamových útoků v roce 2015.
Více než tři čtvrtiny (79 %) všech odeslaných e-mailů byly menší než 2kb, což ukazuje na trvalý pokles velikosti e-mailů spamovacích kampaní v posledních několika letech. Finanční instituce jako jsou banky, platební systémy a internetové obchody byly nejčastěji napadeny phishingovými e-maily (34,33 %), což představuje nárůst o 5,59 %.
Jaký spam bude letos v hledáčku?
Ačkoli olympijské hry v Brazílii ještě nezačaly, podvodníci už jich začínají využívat. Rozesílají podvodné e-maily oznamující výhru v loterii a vyzývající příjemce, aby vyplnili formulář s jejich osobními údaji. Tyto e-maily mají přílohy v podobě pdf souborů, obrázků nebo dalších grafických prvků a jsou navržené tak, aby oklamaly filtry nevyžádané pošty.
Podobně například „nigerijské“ podvody využívaly ukrajinské politické situace, syrské občanské války, voleb v Nigérii nebo zemětřesení v Nepálu, aby díky uvěřitelnosti obsahu v příjemcích vzbudily laskavost a empatii. Tyto e-maily pak vyzývaly k materiální podpoře lidem v nouzi.
Zdroj: Kaspersky Lab
