Miluji experimentálně pojaté hry ? a věru, Splice je hodně experimentální věc. Dostanete korálek bakterií, které musíte pomocí přesunování (kotvení) a mutací přetvarovat do finální podoby. Bakterii můžete čapnout a zavěsit si na určitá volná místa ? a nebo aktivovat mutaci, která změní bakterie do jiné podoby ? řetězec se rozdělí, prodlouží a tak podobně.
Na každý řetězec máte jenom několik velmi málo tahů, do kterých se musíte vejít, jinak fail. To znamená, že musíte zvážit ve kterém kroku mutovat, které části řetězců přesunout a jak je předtvarovat, abyste po sérii mutací nakonec výsledný tvar jen učesali jedním či dvěma přesuny. To je celé a zdá se, že s takovou herní mechanikou nemůže být problém.
Může. Problém vyrobíte tak, že hráči prostě nevysvětlíte, co má dělat. Objasníte mu jen tři věci, totiž že může bakterie nějak přesunout a mutovat, řetězec může pokračovat právě jen jednou a nebo dvěma dalšími bakteriemi a že máte omezený počet tahů. To, že mutaci aktivujete jen a výhradně klepnutím na ?root? celého řetězce, musíte objevit sami. To, že nelze nijak řídit sekvenci mutací a že se odehrává v přednastaveném sledu, musíte objevit sami. A tak dále. A věřte tomu nebo ne, pokud tohle nevíte, budete jen žasnout, co se to s těmi bacily, plovoucími ve vašem tabletu, pro boha svatého děje.
Myšlenku, že na hráče vrhnete hru, aniž byste vysvětlili herní mechaniku, považuji za docela revoluční. Pravda, v poslední době jsme trochu změkli a v kde jaké střílečce jsou ukazatele typu dojdi sem, seber tuhle munici atd., až je to trapné, ale základní mechaniky by se ve hrách vysvětlovat měly. A popsat typy mutujících bakterií by taky nebylo od věci. Sice to nezastaví hráče postupujícího ve stylu ?už pět sekund nevím co s tím dál, tak smazat a stáhnout další hru?, ale nechat lidi hrabat se v už dohraných levelech, aby metodou pokus-omyl objevili, jak že ho vlastně napoprvé dohráli, je taky poněkud na palici.
Možná jsem příliš oldschool, ale za našich mladých let platilo pravidlo, že byste měli pravidla hráčům vysvětlit ? a když už je nevysvětlujete v aplikaci, tak k tomu alespoň dodat návod. Není nutné vodit lidi za ručičku, ostatně když něco objeví sami, tak je to potěší, ale mít hru, která funguje tak, že někdy přesně nevíte, proč jste vyhráli, mi přijde jako úlet. A to zvlášť u hry, která se chlubí tím, že má tak jednoduchou mechaniku!
Splice je vážně hezký kus, který na iPadu půdobí mimořádně živě už jenom díky tomu, že čte údaje polohového senzoru a váš bakteriální řetězec při hraní ?plave? v herním prostoru tak, jak s tabletem pohybujete. Moc se mi líbí grafické provedení, hlavně menu vypadají jako začátek nějakého biohazardně katastrofického scifi filmu.
Naprosto excelentní je potom klavírní soundtrack, který je hypnotizující, uklidňující a tak perfektní, že se prostě vyplatí jenom kvůli němu zapnout pořádné bedny a nechat ho zaznít naplno. Po umělecké stránce je Splice opravdu výborná věc a ukazuje, že se opravdu nemusíme držet usedlé a trochu zaprděné struktury menu tak, jak se etablovala v krizových letech 2000-2011 na konzolích. Můžeme jít dál – už jen možnost zahrnout gravitační senzor menu tabletových her nesmírně oživí. Prvky nejsou ?natvrdo?, pohybují se, naklánějí, plavou ? tohle je záblesk budoucnosti! Vlastní hratelnost a hlavně nápověda, či přesněji řečeno absence smysluplné nápovědy, mě ale nijak neohromila.
Hodnocení: 7/10
Verdikt:
Moc hezký a originální puzzle, ovšem s krajně zmateným ovládáním a herním konceptem, který musíte objevit sami. Pokud je pravda, že moderní hráč opouští hru po 15ti sekundách frustrace, tak si myslím, že většina se nedostane přes Sequence 02.
Co se mi líbilo:
- Grafické provedení menu je prostě úžasné
- Klavírní soundtrack je perfektní!
Co se mi nelíbilo:
- Zmatené a nejasné ovládání ? objev si sám
- Nejasné herní mechaniky ? objev si sám
Cena aplikace je 3,99 USD a dá se stáhnout tady
Demoverze ke hře není.
Web výrobce a videa najdete zde
