„Running“ akce se stávají čím dál víc oblíbené napříč všemi platformami. Jenom v Google Play jich najdete stovky. Manuganu se tak trochu překvapivě řadí na přední příčky, a to jak v počtu stažení, tak i v hodnocení. I díky tomu se hra dostala do výběru Play, kde najdete ty nejlepší tituly, které jsou aktuálně k mání.
Za tímto titulem stojí malý, turecký vývojářský tým Alper Sarikaya. Z jejich tvorby můžete znát například Gravity Project, ale Manuganu je zatím jejich největší triumf.
Počet stažení už se přehoupl přes deset miliónu. Pojďme se tedy podívat, jestli jsou tyhle milióny stažení nabyté právem.
Hratelnost (5/10)
Už od spuštění hry na mě dýchla celá ta atmosféra Manuganu. Díky letmému pozastavení nad snímky ze hry jsem byl schopný odhadnout, kudy se Manuganu bude ubírat. Tuto tématiku jsem ještě na trhu s hrami nezaregistroval a navíc se jedná o téma, které je doslova zlatý důl pro vývojáře. A tak jsem byl z toho opravdu nadšen a očekával jsem příběh prošpikovaný spiritualitou, totemy, domorodci, tancem deště, bohy a dalšími věcmi, které jsou nám Evropanům vzdálené. Bohužel, nestalo se tak.
Ještě se mi nikdy nestalo, aby se tak závratně mé očekávání minulo s realitou. To, o čem jsem mluvil a popisoval v předchozích řádcích, ve hře nedostanete. Hra se tak akorát opírá o tuto tématiku. Při tvorbě hrdiny se autoři určitě inspirovali u kmenů, které žijí někde v deštných pralesích a trochu i od Indiánů. A taky prostředí vám čas od času připomene tuto tématiku. Ale toť vše.
Celé mi to přijde jako obrovská škoda, že si autoři více nepohráli s celou tou tématikou a vypadá to spíše, jako kdyby jen nakousli jablko a poté ho nechali být. Celé to nakonec na mě zapůsobilo tak, že vlastně ani nevím, čím že se ta hra snaží být. Jestli obyčejnou run akcí, nebo něčím víc.
Jinak čekají na vás 3 mapy a každá z nich obsahuje 10 úrovní. Dohromady tedy na vás čeká 30 úrovní, které bude muset překonat. Každá z map je charakteristická svým prostředím a prvky, které se v ní vyskytují. Můžete se těšit na prostředí jako je například ledová zima nebo noc.
Každá z úrovní je v podstatě „opičí“ dráha. Lana, kyvadla, balvany na špagátech, kladiny, aktivní plošiny a vyhýbávání se různým objektům. S tím vším se setkáte a bude jen na vás, jak se s tím vypořádáte. To, abyste si ve hře nevedli na výbornou, budou mít na starosti všelijaká létací stvoření a další rádoby zvěř.
Díky checkpointům v podobě totemu se vždy veškerý váš progres uloží a v případě že by vás „zradila“ některá z překážek nebo si na vás přišel některý z živočichů, budete vráceni právě na checkopoint. Že byla hra uložena, poznáte podle toho, že totem vzplane.
Každá z misí můžete dokončit až na počet tři hvězd. Záleží na tom, jak moc jste naplnili podmínky splnění. K odemknutí dalších úrovní budete muset naplnit počet hvězd. Proto je lepší se snažit každé z kol udělat na nejvyšší možný počet ohodnocení, protože je dost pravděpodobné, že později se k nim vrátíte kvůli naplnění počtu hvězd.
Ovládání (8/10)
Ve hře se objevují dva viditelné ovládací prvky. A to šipka na horu, díky které budete skákat a křížek, který okamžitě zastaví vaši postavu. Tyto ovládací prvky ale mají i další funkce. Například pokud vyskočíte do vzduchu a použijete křížek, začnete plachtit. Opakovaným stisknutím šipky zase provedete salto a váš výskok bude o to vyšší. Kombinací těchto tvou ovládacích prvků vám pomůže rozbít i některé z plošin.
Jedním z ovládacích prvků, který jsem si opravdu oblíbil, bylo plachtění. To mě dokázalo na poslední chvíli dostávat z míst, které nebyla zrovna dvakrát pohostinné.
V některých místech mi přišly některé ovládací prvky, například jako zastavení, nepřesné. Já jsem reagoval dostatečně rychle, ale postava ne. Ale netroufnu si tuhle chybu přiřknout vývojářům. Přece jenom lidský faktor je nevyzpytatelný.
Zvuky (6/10)
Autoři titulu se chlubí, že se ve hře nachází originální sountrack Tolga Yurdabaka. Těžko říct jestli je turecká skladatelská hvězda, jako u nás Michal David. Nicméně tento opěvovaný hudební doprovod je bez jakýchkoliv pochyb povedený, ale časem se začne neustále omílat dokola a začne být dost protivný.
Některé zvukové efekty vám budou rvát uší. Například zvuky, které vydávají kmeny na provazech svým kýváním ze strany na stranu jsou opravdu otřesné. Naneštěstí se tyto kmeny vyskytují ve větším počtu v řadách, takže tu máme doslova orchestr hrůzy.
Grafika (9/10)
Lhal bych, kdybych neřekl, že mě Manuganu po grafické stránce opravdu oslovil. Hlavně tedy za to může 3D grafika, ze které jsem byl opravdu nadšen. A co se týče prostředí všech tří světů, tak ty byly také na jedničku zpracovány.
V grafice se kmenová tématika vyskytla též. Ne v nějak závratné míře, ale přece jenom. Schválně, až budete míjet jednotlivé kameny, všimněte si rytin a obrazců. Připomene vám to, jaká je to škoda, že si parta tureckých vývojářů nechala utéct skrz prsty obrovský potenciál.
Nemohl jsem se zbavit dojmu, že celé to má nádech tak trochu dětskosti. Neříkám, že je to špatně, ale zrovna mě tento styl moc nejde pod nos.
Suma Sumarum
Pokud na Manuganu budu pohlížet jako na prach obyčejnou skákačku, která vás zabaví a ještě příjemně potěší velmi povedenou grafikou, chápu proč se na Google Play tato hra vyskytla ve výběru toho nejlepšího.
Kdybych ale zvedl laťku výše a hru postavil proti kategoriím, do kterých nepatří, mohla by vyhrát. Ale ne v aktuálním provedení, které nám naservírovali kluci z Turecka.
Hm, co uz, ja mam ovela horsi nazor na Temple run a vsetky klony tej nekonecnej behacky. V kazdom pripade Manuganu ma u mna 10/10. Vlastne 100/10, kedze je zadara, nenuti (ani nepriamo) cloveka nic kupovat a aj reklama je tam iba v minimalnej miere. A hratelnost je vyborna, tu hodnotim podla toho, ci hru dohram, alebo sa o to aspon pokusim 😉