Herní designer Peter Molyneux má na svědomí spoustu skvělých her v čele s Dungeon Keeperem, Black & White, nebo Populous. Vedle úctyhodného portfolia se však proslavil také tím, že v průběhu vývoje hry naslibuje hory doly a potom toho je jenom polovina. To je samozřejmě velice kulantně řečeno. Proto jsme se konečné podoby strategické hry Godus docela báli. Byly naše obavy oprávněné?
Odpověď na tuto otázku není tak jednoznačná. Dočkali jsme se sice docela kvalitní hry, jenže v závěsu za ní jde několik nedostatků a hlavně free-to-play prodejní model, z kterého nejsme zrovna moc nadšeni.
Při tvorbě Godus se Peter Molyneux držel svého kopyta a naservíroval nám tak hru z žánru, kterému dal před lety sám vzniknout. Godus je tedy božská strategie, v níž se staráte o svůj národ a jeho blaho. Nutno podotknout, že pouze nepřímo. To znamená, že namísto namačkávání jednotek a jejich přiřazování na konkrétní práci, nebo bezprostřední stavbu budov, budete vytvářet takové podmínky, abyste lidičky přiměly k tomu, aby vámi chtěný příkaz udělaly. Tak například dům postavíte tak, že zkultivujete půdu, aby na ní vznikla parcela, a pak probudíte některého z hříšníků, který nato půjde pracovat – a co jiného udělá, než že postaví dům, o jehož parcelu cestou zakopne.
Kolik příkazů umíš, tolikrát jsi bohem
Božských příkazů existuje celá hromada. Základem je již zmiňovaná kultivace půdy, kdy z jednotlivých vrstev ukrojujete či přidáváte a tvoříte tak hory, náhorní plošiny, nebo například nížiny podle toho, jak se vám líbí, nebo jak potřebuje váš národ. Dále můžete sdružovat obydlí v zemědělské, těžební, či stavební usedlosti a městečka, stavět monumenty přidávající lidem v dosahu sílu, produktivitu, spokojenost atd., vysazovat stromy, zakládat požáry, sesílat meteority a desítky dalších věcí.
Některé činnosti, jako například kultivace půdy, zakládání osad, nebo vysazování stromů v blízkosti domů jsou nezbytné. Vašemu národu totiž dávají možnost se rozrůstat, zásobují je jídlem, nebo se starají o to, aby vaši poddaní byli spokojení a neprchali od vás k nepřátelským kmenům. Jiné jsou tu však spíše pro radost a využijete je jenom okrajově – například deštný mrak, bažina atd. jsou věci, bez nichž se klidně obejdete. Tím ovšem nechci říct, že by tu neměly své místo. Mají, jenom se za ně člověku nechce zbytečně utrácet.
Věř a vůle tvá příkaz vykoná
Všechny tzv. božské příkazy jsou vykupovány vírou, což je taková růžová hmota co vypadá jako žvýkačkové bubliny. Produkují ji všechna obydlí a samozřejmě i vaše peněženka, uvolíte-li se k mikrotransakcím. Pokud se k nim neuvolíte, hra se zvrhne v klasický free-to-play postup, tedy jednou za čas se do hry vrátit, sklidit a něco zkulturnit a pak ji zase nechat.
Pakliže do hry nějaké peníze vložíte, za chvíli na tom budete stejně, jako byste nic nezaplatili. Víra ve hře ubývá jako víra obyvatel České republiky v dobré úmysly politiků. Než se otočíte, máte po ní a můžete kupovat další balíček. Tím však nechci tuhle hru kritizovat. Pokud přistoupíte na to, že ve hře vlastně ani není kam se hnát, neboť nemá žádný extra cíl, nebo kvóty, které byste měli plnit, abyste se dostali do dalšího levelu, Godus si dokážete skvěle užít a to i přes všechny jeho poklesky.
Jelikož Godus vyžaduje neustálé připojení k internetu, nevyhnuly se jí typické problémy, které při launchi doprovázejí spoustu on-lineových her. Jedná se o nedostupné servery, resp. problémy s připojením ze strany poskytovatele hry. Dá se však očekávat, že tyto problémy brzy vymizí a autoři se budou moci věnovat dalším maličkostem. Tak třeba malá viditelnost do dálky. Grafika hry je přímo rozkošná, jednoduchý a spíše malebný pohádkový styl mi však nepřijde tak náročný, že bychom kvůli tomu museli ve hře vidět pouze na vzdálenost několika málo baráčků. Je to hodně nepraktické, nehledě na to, že jakmile na vás zdálky vystupuje mlžný opar, dojem z celkově příjemné grafiky se tím kazí.
[dmalbum path=“/wp-content/uploads/dm-albums/Godus/“/]
Když si země dělá, co chce
Občas mě štvala také kultivace půdy. Pláty země vždycky neposlouchají tak, jak byste si představovali a tak se vám může stát, že namísto toho, že by půda někde přibyla, ubyde a naopak. Takto napsáno to vypadá jako prkotina, ale problém nabyde výraznějších kontur ve chvíli, kdy za víru platíte skutečnými penězi. Koukat na to, jak vám eura protékají skrze prsty kvůli tomu, že hra umí být neohrabaná, to je celkem k vzteku.
Nakonec však nemusí jít jenom o skutečné peníze. Žlučí vám dokáže hýbnout i to, když kvůli špatnému ovládání musíte čekat na další sklizeň víry. Ona je totiž tahle hra docela návyková. Ačkoliv jsem prvních několik hodin v hrůze očekávala, kdy napřáhne ruku pro peníze (a také jsem se dočkala), stále jsem se při ní výborně bavila. A to se mi u free-to-play hry snad vyjma World of Tanks už dlouho nepoštěstilo.
Hodnocení: 7/10
Verdikt:
- Originální božská strategie, která má sice pár nepřehlédnutelných much, ale i přesto vás dokáže výborně pobavit.
Co se mi líbilo:
- zajímavý koncept
- neokoukané (alespoň na mobilech)
- princip kultivování půdy
- spousta božských příkazů
- i bez placení je zábava
- pěkná grafika
Co se mi nelíbilo:
- kultivování půdy může být frustrující
- malá viditelnost
- absence „vyšších“ cílů
